Koronavirus. Vyskočí na vás vždy, když kliknete na internet, slyšíte o něm pokaždé, když zapnete televizi nebo otevřete noviny. Informační smršť ohledně pandemie viru, jenž má potenciál zabíjet, působí negativně na naše emoce a nabourává nám psychiku. Virus se prezentuje jako smrtící zabiják a jeho pověst ho předchází. Co na tom, že jeho smrtnost zatím nepřekonala a patrně ani nepřekoná běžnou sezónní chřipku a že v historii naše civilizace zažila daleko horší pandemie. Vše nové nás děsí a mediální masáž, která se kolem Covidu rozjela, doslova masíruje davy.
Ano, nesmíme nic podcenit, ale nepřeceňujme ani sílu paniky a negace. Lidé, žijící ve strachu a pod tlakem, jsou méně odolní i z hlediska imunity a psychicky se častěji propadají do deprese. Na rčení, že nejhorší smrt je z vyděšení, určitě něco je.
Historie nelže. Lidstvo přežilo nejednu epidemii a smrtonosné viry se mezi lidmi šíří odnepaměti. Mezi ty nejhorší nákazy patřily morové pandemie. Probíhaly střídavě od 14. do 18. století. Odhaduje se, že mor ve své době zabil ve středověké Evropě a severní Africe polovinu obyvatelstva. Mor je natolik ošklivé slovo nahánějící hrůzu, že jen málokdo ví, co si pod ním představit. Říkalo se mu „černá smrt“. Mezi typické projevy patřily kromě respiračních problémů i zduřelé mízní uzliny plné hnisu. První zprávy o propuknutí moru pochází z Číny. Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis a šíří se buď kapénkovou infekcí nebo pomocí blech, které parazitují na krysách. Úmrtnost na neléčený plicní mor je téměř stoprocentní. Naštěstí se dnes již dá vyléčit antibiotiky. Přítomný čas je na místě, neboť přestože jsme všichni přesvědčeni, že se jedná o nemoc minulosti, není tomu tak. Mor se na světě stále vyskytuje a jeho ohniska byla v minulých letech na Madagaskaru, v Kongu a v Peru.
.jpg)
Španělská chřipka oběhla svět ve třech letech (1918-1920) a zabila asi 100 milionů lidí po celém světě. Chovala se netypicky. Kosila zejména mladé a silné jedince, děti a staří obvykle měli větší šanci na přežití. Původcem byli ptáci a za místo prvotního výskytu opět označena Čína a potažmo francouzská fronta první světové války. Vojáci pak vir roznesli do celého světa. Svůj název chřipka dostala podle Španělska, kde si začali lékaři a vědci umírání mladých a silných jedinců více všímat. Chřipka měla klasické chřipkové příznaky, jako horečky, bolesti hlavy a kloubů, komplikacemi byly časté zápaly plic, které byly způsobeny přehnaným efektem cytokinové bouře, což v praxi znamená, že silnější imunita jedincům škodila. Čím více se organismus bránil, tím více ho vir poškodil.
O původech asijské (1957-1958) a hongkongské chřipky (1968-1969) není třeba absolutně polemizovat. Asijská chřipka typu H2N2 měla na účtu asi 1,5 milionu mrtvých, podařilo se ji však zvládnout očkováním. Nejvíce postihovala děti a seniory. Hongkongská chřipka typu H3N2 si vyžádala milion lidských obětí.
V popisku infekčních nemocí není možné vynechat ani epidemie neštovic. Pravé neštovice (Variola) jsou vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností (u některých kmenů se blíží 100%). Odhaduje se, že jen během 20. století tato choroba zahubila 300-500 milionů lidí. Až v roce 1980 se nemoc podařilo cíleným očkováním zcela vymýtit.
Jistě už jste někdy slyšelo slovo cholera. Rovněž nezní uším zcela líbivě, není-liž pravda. Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je bakterie Vibrio cholerae. Podle nejčastějšího výskytu se nemoc také nazývá asijská cholera. Nemoc se přenáší vodou, jídlem a kontaktem s fekáliemi. Poslední dvě epidemie cholery jsou známy z Iráku a Haiti.
Obávaným byl i skvrnitý tyfus, který přenáší vši, blechy nebo klíšťata. Charakteristickým znakem je horečka a vyrážka, která se tvoří na hrudníku a končetinách. Tyfus zabil miliony lidí, dnes se léčí antibiotiky.
Zapomenout nesmíme ani na dětskou obrnu, která byla prokázána i na 6000 let starých mumiích. Dnes se nemoc řeší očkováním a na světě zůstávají pouze tři státy Afghánistán, Pákistán a Nigérie, kde se nemoc aktivně projevila.
Ve všech dobách platilo jediné: víra tvá, nechť tě uzdraví:
► Stříbrný náhrdelník Helvétský kříž – symbol víry pro pořádné chlapy z chirurgické oceli
► Stříbrný náhrdelník Maltézský kříž – ikona víry a ušlechtilosti pro pravého rytíře, který nikdy neváhá podat ostatním pomocnou ruku
► Řetízek s přívěskem kříže - Dominic Toretto – stylový šperk, který se hodí pro každou příležitost
► Auto - růženec v barvě slonové kosti – modlitební doplněk vhodný do auta k zavěšení, bude vás chránit na všech cestách
► Růženec ze skleněných mačkaných perlí s pokovem Travertin – modlitební pomůcka jako symbol víry, která vás má provázet od narození až do smrti