Poslední večeří to začíná, zmrtvýchvstáním končí. Velikonoční svátky předchází svatý týden, který odstartovala Květná neděle, následovalo Modré pondělí, Šedivé úterý, Škarerá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Co o těchto dnech víme?
Každý den měl v starodobé mytologii svůj význam. Pondělí a úterý sice jen velmi okrajový, v tyto dny se především uklízelo. O Škaredé středě to ale vypuklo a šlo lidově řečeno do „tuhého“. Byl to den, kdy Ježíše zradil Jidáš, a proto bychom se neměli škaredit, mračit, šklebit, zlobit nebo hněvat, nebo nám to zůstane a budeme se takto nehezky chovat každou další středu v tomto roce. Hospodyně pekly takzvané Jidášky, což bylo pečivo z kynutého těsta ve tvaru válečku symbolizujícího provaz, na památku Jidáše zrádce, který se nakonec oběsil.
Zelený čtvrtek je spojen s poslední večeří Krista a jeho apoštolů, kdy byla ustanovena eucharistie. Křesťanům „odletí zvony do Říma“, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s klapačkami a řehtačkami. Kdo nezažil dětské klapání, nepoznal kouzlo Velikonoc. Na zelený čtvrtek se má jíst hlavně zelené jídlo (nevyjímaje zelené pivo). Platí rovněž pořekadlo: Na Zelený čtvrtek hrachy zasévej, na Velký pátek ale se zemí nehýbej."
Velký pátek se nese v duchu ukřižování Ježíše, což je den největšího půstu. V Česku se slaví státní svátek. Nikde na světě se neslouží mše svatá, ale pouze velkopáteční obřady, kdy je Ježíš symbolicky ukládán do hrobu a něm tři dny zesnulý. O velkém pátku se nesmí hýbat se zemí, dělat na poli ani na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat, vynášet věci z domu, či přijímat dary. Někteří věří, že v tento den vydává Země své poklady a že na souš vycházejí vodníci.
Bílá sobota je pak dnem ticha a zbožnosti. Křesťané očekávají vzkříšení jejich spasitele a ostatní lid zahajuje přípravu na Boží hod velikonoční. K té nesměl chybět upečený beránek a příprava těsta na pořádný mazanec. Tento den přeje zemědělcům, považuje se za vhodný den k setí obilovin a navíc se symbolicky třáslo stromy, aby měly hodně ovoce. Při kostelních obřadech „velké noci“ se světí voda a velikonoční svíce.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Boží hod velikonoční je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vítězství nad smrtí. V neděli se začala jíst tradiční velikonoční jídla – vejce, mazanec, beránek, víno a chleba- čímž končí půst a začíná doba hojnosti a veselí.
Křesťanské symboly Velikonoc:
►Zlatý náhrdelník z chirurgické oceli- Maltézský kříž – originální doplněk, který nezůstane bez povšimnutí
► Náhrdelník- Ukřižovaný Ježíš z chirurgické oceli – vsaďte na klasický symbol víry, naděje a lásky
► Zlatý prsten z chirurgické oceli s křížem a modlitbou – dominantní šperk s osobní modlitbou pro vaše ruce
► Růženec ze skleněných broušených perlí v barvě bronzový Granit – modlitební pomůcka, kterou má mít doma každý věřící člověk
► Auto - růženec ze skleněných mačkaných perlí v barvě slonové kosti – křesťanský symbol vhodný do auta